Zdroj: http://www.cakry.tode.cz/vznik-blokad-v-cakrach • Vydáno: 7.2.2013 16:13 • Autor: Root
Svojí vlastní přirozeností jsme tatáž síla, která se projevuje v nekonečně rozmanitých vibracích a zákonitostech, barvách a formách, vůních a zvucích celého stvoření. Nejsme od ničeho odděleni. Nejvnitřnější podstata našeho bytí žije v neoddělitelné jednotě s absolutním, věčným, všudepřítomným Bytím, nazývaným nejčastěji Bůh, které vytvořilo všechny oblasti našich relativních existencí a zcela je proniká. Toto čisté neohraničené Bytí je svojí povahou blažeností. Jakmile se tichý, v sobě samém spočívající oceán božského bytí pozvedne a rozvlní, začíná tanec tvoření, jehož jsme také my vyjádřením, a kterého se můžeme - prostřednictvím našich vibračních polí i naašeho fyzického těla - na všech rovinách bytí zúčastnit. Vědomí jednoty s ním jsme však ztratili v tom okamžiku, když jsme se začali orientovat pouze na ty informace, které k nám přicházejí fyzickými smysly a racionálním rozumem, a zapoměli na náš původ a naši božskou podstatu. Vzniklo tak zdánlivé oddělení a přineslo sebou reálnou zkušenost strachu. Ztratili jsme pocit vnitřního naplnění a bezpečí v životě a začali ho hledat ve vnějším světě. Zde je ale naše touha po dokonalé naplněnosti stále znovu zklamávána. Z této zkušenosti vyvstává další strach z nového zklamání. Zapomněli jsme, že nikdy nemůžeme zcela zaniknout, neboť smrt znamená jenom změnu vnější formy. Strach znamená vždy stažení, kontrakci, a tím křeč nebo blokádu, která ještě zesiluje pocit odloučenosti a strach dále umocňuje. Dostat se z tohoto bludného kruhu a znovu získat ztracenou jednotu je zřejmým cílem téměř všech východních i západních duchovních cest. Čakry jsou těmi rozvodnými místy systému energií člověka, kde se strachem podmíněné blokády tvoří především. Další blokády nalezneme také podél kanálů nádí. Stanou-li se tyto kontrakce pernamentními, způsobují, že životní energie nemůže již volně proudit a zásobovat naše tělo a všechna vibrační pole vším tím, co potřebují, aby mohla znovu zrcadlit a udržovat vědomí jednoty. Když nás pocit odloučenosti, opuštěnosti, vnitřní prázdnoty a strachu ze smrti příměje k tomu, že začneme hledat ve vnějším světě to, co můžeme nalézt jen v nejvnitřnější podstatě našeho bytí, stáváme se pak závislí na lásce a uznání jiných lidí, na smyslových požitcích, na úspěchu a materiálních statcích. Místo aby nás tyto věci obohacovaly, stávají se nutnostmi, se kterými se pokoušíme zaplnit naší práznotu. A když je ztratíme, stojíme náhle před naprostým NIC, a tíchý pocit strachu, který nás lidi téměř všechny provází, opět vyvstane. A přirozeně, že jsou to ti ostatní, kteří nám berou to, co přece tak zjevně potřebujeme pro naše naplnění a spokojenost. Zapomínáme, že máme všichni společný původ v božském Bytí, a že jsme na této rovině všichni navzájem spojeni. Místo abychom k ostatním pociťovali lásku, začínáme je považovat za konkurenty, nebo dokonce za nepřátele. Nakonec se domníváme, že se musíme chránit, a že jisté lidi, situace nebo informace k sobě nesmíme vpustit. Zatahujeme naše přijímací antény, abychom se nesetkávali s výzvou, a způsobujeme si tím další kontrakce a blokády našich čaker. Potřeba uznání ostatními lidmi nebo skupinou, ke které se cítíme patřit, je však tak silná, že jsme ochotni podřídit náš život do značné míry představám okolí nebo všeobecně platným společenským pravidlům a naše spontánní pocity držet na uzdě, pokud překračují ráme očekávání nebo konvence. To je možné jen tak, že přivřeme naše čakry do takové míry, že se přes tento filtr nedostanou vůbec žádné předem nezkontrolované emoce. Tím dochází u dotyčné čakry k zácpě energie. Protože energie nemůže být vyřazována ve své původní podobě, deformuje se, proráží bariéru a vybíjí se nepřiměřeným způsobem formou silné, často negativní emoce nebo přehnanou aktivitou. Toto jednání odpovídá reakci typu jang. Protože se ale energie takto vybije, může přijít nová energie (má kam, zácpa se uvolnila), přestože její používání pokračuje dál stejně nepřiměřeným způsobem. Je-li reakce na zablokování čakry typu jin, projevuje se to téměř úplným zastavením toku energie, protože vzhledem k nashromážděné energii není místo, kam by další energie mohla proudit. Následkem je nedostatečné zásobování životní silou a oslabená funkce dotyčné čakry. O důsledcích oslabení funkce čaker i o důsledcích jejich přeplnění energií se dočteš v kapitolách o jednotlivých čakrách. Tam se ti pokoušíme ukázat některé obecné souvislosti, od kterých se ale tvé individuální reakce mohou v mnohém lišit, neboť jsou závislé na prožitcích, které blokády přivodily, a jsou uloženy v emočním a v menší míře také v mentálním vibračním poli. Tytto nasbírané zkušenosti nás s fyzickou smrtí neopoštějí. Bereme si je s sebou z jedné inkarnace do druhé, než je během našeho vývoje plně zpracujeme. Určují velkou měrou okolnosti, ve kterých jsme znovu zrozeni, a zážitky, které v novém životě díky vyzařování našeho emočního vibračního pole nevědomky přitahujeme. Přesto máme v každém životě možnost zrušit velmi rychle už v dětství naše staré emoční struktury. U zdravého novorozeněte je celý systém energií ještě dokonale průchodný a otevřený. To znamená, že v principu každá nově zrozená duše dostává také novou šanci na plněhodnotný život. Znamená to však také, že je otevřena všem frekvencím a zkušenostem, a tím i každému druhu ovlivňování. Nově narozené dítě nemůže ještě svůj život vědomě spoluvytvářet ani hodnotit své zážitky. Tak je zcela závislé na péči a prání svých rodičů. Tady se nalézá velká šance pro rodiče, která je také velkým úkolem. Chtěli bychom ti na následujících řádků popsat, jaké vlivy dítě ve svých prvních letech potřebuje, aby se mohlo optimálně vyvíjet, aby se vyhnulo novým blokádám a aby se rozpouštěly jeho staré emoční struktury. V naší době čekají mnohé vysoce vyvinuté duše na vhodný manželský pár, kterému by se mohly narodit, aniž by přibraly nevhodné blokády, které by jim zabraňovaly plnit jejich úlohu na Zemi. Jiné duše by se chtěly v našem čase epochální změny zrodit ve fyzickém těle, protože taková příležitost učit se a růst se zase dlouho nevyskytne. Následující znalosti mohou nastávajícím rodičům pomoci, aby poskytli duši, která by k nim ráda přišla, ty nejlepší startovní možnosti pro cestu životem. Tyto informace mohou pomoci i každému z nás lépe porozumět vlastním dějinám blokád a tak se s nimi lépe vpořádat. Počátky blokád v systému energií mohou vzniknout už v těle matky, je-li vznikající bytost odmítána, nebo žije-li matka trvale ve stresové situaci, neboť zárodek prožívá a vnímá matku jako svůj svět. Láskyplné očekávání nové malé bytosti v mateřském těle zásobuje jeho systém energií vibracemi, ve kterých se cítí dobře a bezpečně. Jestliže prožije matka měsíce těhotenství šťastně a klidně, vytvoří tak pro své dítě optimální podmínky, ve kterých se pak může plně rozvinout potenciál štěstí a tvořivosti jeho života. Milníkem v životě každého člověka je okamžik narození. Zážitek porodu může za jistých okolností náš život na dlouho ovlivnit, může být rozhodující pro to, zda budeme pociťovat svět jako místo přátelské a příjemné, nebo jako místo chladu, nelásky a surovosti. Při porodu opouští dítě svou bezpečnou fyzickou ochranu, která mu v prvních devíti měsících jeho života, strávených ve šťastném stavu bez času a tíže, poskytovala i výživu. Ale nová bytost se připravuje na zrození a je zvědavá na svět. Proto znamená přirozený porod, při kterém ani matka ani dítě nejsou oslabeny léky, mnoho práce a námahy, ne však šok pro dítě. Na co však dítě není v žádném případě připraveno, je oddělení od matky bezprostředně po narození. Dokud totiž cítí důvěrné známé tělo matky a nachází se ve vibracích její aury, je schopno se s plnou důvěrou otevřít novým prožitkům. Tělesným kontaktem mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu se vytváří hluboké spojení, nazývané v odborných kruzích bonding. Proud láskyplné pozitivní emoční energie směřuje automaticky, bez vědomého přičinění, od matky k dítěti a není přerušen, dokud dítě cítí její tělo nebo zůstává alespoň ve sféře její emoční aury. Naplňuje malou duši důvěrou a radostí. Také u otců vzniká niternější vztah k dítěti a víc intuitivního porozumění, když byli přítomni porodu a mohli se dítěte dotýkat a hladit ho.Jestliže je novorozenec po porodu od matky oddělen, zažívá hlubokou bolest z odloučení a samoty. Pokud matka při odloučení vědomě vysílá své láskyplné pocity a myšlenky, je ještě kontakt udržován a přísun její energie k dítěti není zcela přerušen. Věnuje-li se však jiným věcem nebo je unavená a znecitlivělá léky, je i tento kontakt přerušen. Nová malá bytost cítí svoji becmocnost v neznámém studeném světě, ve kterém se bez ochranné, hřejivé přítomnosti matky cítí zcela osamocena. Tento zážitek je tak silný, že systém energií dítěte není zpravidla s to tyto děsivé pocity zpracovat a zažívá hluboký otřes, který má za následek první blokádu energi